Co se skrývá za vůní vašeho oblíbeného oleje?

Co se skrývá za vůní vašeho oblíbeného oleje?

Co se skrývá za vůní vašeho oblíbeného oleje?

Éterické oleje jsou aromatické látky působící na naše smysly, tím vyvolávají biologickou aktivitu. Kde se tyto látky berou a proč nám voní?

Éterické oleje patří mezi látky aromatické, které působí na naše čichové či chuťové receptory a vyvolávají tím důležitou biologickou aktivitu. Ta zase působí na nejrůznějších úrovních na naše tělo a mysl a vyvolává účinky podle druhu éterického oleje. Kde se tyto látky berou a proč nám tak voní?

Silice

Možná jste ve spojení s aromaterapií slyšeli o tzv. siličnatých rostlinách. To jsou aromatické rostliny, které během fotosyntézy přetvářejí přijímané živiny a energii ze slunce kromě jiného také ve vonné esence, tedy silice. Silice se pak ukládají ve zvláštních pletivech, siličnatých žlázkách nebo kanálcích v různých částech rostlinného těla jako je květ, plod nebo listy, ale také v kůře nebo v kořenech.

Co cítíte, když přijdete do lesa za horkého letního dne? Pravděpodobně intenzivní vůni jehličí. To se vysokými letními teplotami uvolnily silice z jehličí a větviček jehličnatých stromů. A co cítíte, když promnete levanduli nebo mátu z vaší zahrádky mezi prsty? Ucítíte vonné silice z váčků a žlázek, které jste prsty mechanicky porušili. Vonné silice mají pro rostliny velký význam. Lákají hmyz, který je opyluje, chrání je proti virům, plísním a bakteriím, ochraňují je před škůdci a patogeny. Navíc je chrání před UVA zářením, které by je mohlo spálit nebo příliš vysušit. Silice se během životního cyklu rostliny mění, její množství kolísá. Mění se také v závislosti na denních či klimatických podmínkách, nebo podle toho, v jaké části rostliny se nacházejí.

Získávání éterických olejů

Jak už víte, rostlina může mít silice v nejrůznějších částech svého těla v různě vysokém množství. Tomu se přizpůsobuje také samotná výroba éterického oleje. Například u eukalyptu se olej získává z jeho listů, u citrusů je nejvíc silice ve slupce plodu, u skořice v její kůře nebo u kadidla v pryskyřici. Proto můžeme mluvit o třech nejčastějších způsobech získávání éterických olejů:

  1. Destilace – nejčastější způsob pro získávání éterického oleje, při kterém se za určité teploty a tlaku začnou silice z rostliny uvolňovat. Výsledkem toho procesu je oddělená esence (éterický olej, který se ve vodě nerozpouští a plave na povrchu) a destilační voda – hydrolát, nazývaný též květová voda.
  2. Lisování – uplatňuje se mechanické listování pro olej ze slupek citrusových plodů.
  3. Extrakce – různými organickými rozpouštědly nebo oxidem uhličitým, zde se ovšem výsledný produkt nazývá absolue nebo extrakt 

Při procesu výroby éterického oleje se průměrně spotřebuje 1 kg rostlin k získání 1 ml oleje. To se samozřejmě velmi liší podle tzv. výtěžnosti každé rostliny, což mimo jiné ovlivňuje výslednou cenu oleje. Například u citrusů je pro 1 ml oleje potřeba 90 g suroviny. Na druhou stranu u vzácných olejů jako je růže, je potřeba mnohem více rostliny, protože má nižší výtěžnost. Jen pro představu – pro získání 1 ml růžového oleje je potřeba zpracovat 3,5 kg okvětních plátků růže. Tento poměr jako by naznačoval, jak velkou koncentrovanou sílu rostliny v sobě každý olej ukrývá.

Zdroj: Aromaterapie podle ročních období, Adéla Zrubecká; Voňavá lékárna, Valerie Ann Worwood

Líbí se vám tento článek? Řekněte o tom svým známým!